Hospitalizace bez souhlasu pacienta, informovaný souhlas

Každý máme právo rozhodovat o svém těle svobodně a nikdo nás zásadně nemůže nutit, abychom se léčili či podrobovali určitým zákrokům, přestože by to pro nás mohlo být přínosné. Proto je zlatým pravidlem, že zdravotní péče musí být až na výjimky poskytována na základě informovaného souhlasu pacienta, který navíc pacient může následně odvolat, pokud však již nebyl výkon započat a jeho ukončení by pacienta neohrozilo. 

Se souhlasem pacienta souvisí informační povinnost lékaře, který by měl pacientovi popsat zamýšlené medicínské postupy, upozornit jej na rizika, poskytnout mu prostor pro dotazy, apod. V praxi se však bohužel často stává, že je tato povinnost odbyta několika listy papíru popsanými drobným písmem s popisem zákroku a léčby, kterým pacient s největší pravděpodobností nebude rozumět. Jaké však má informovaný souhlas náležitosti?

Souhlas pacienta musí být svobodný – tudíž pacient nesmí být k souhlasu nucen, či by jej neměl dávat ve stresu a pod nátlakem. Dále by měl být souhlas proveden takovou formou, že bude jasné, k čemu je tento souhlas dáván a musí být tedy srozumitelný. Dále musí být informace poskytnuté k souhlasu podány tím, kdo je k tomuto způsobilý, tedy ideálně lékařem s atestací v daném oboru. 

A co je nejzásadnější, souhlas musí být informovaný. Pacient tedy musí být dostatečně poučen o své nemoci, o jejich příčinách a původu, dále musí být poučen o přínosu, povaze a rizicích výkonu a také o možných alternativách, o navazující léčbě či o možných omezeních a doporučeních ve způsobu života po zákroku. 

Samozřejmě tyto podmínky nesmí být toliko formální. Není tedy dostačující, pokud v souhlasu bude pouze tvrzeno, že byly splněny. Tyto podmínky musí být splněny fakticky. 

Pod pojmem „informovaný souhlas“ si však nemusíme nutně představovat podepsaný dokument. Souhlas může být jak písemný, tak ústní či dokonce konkludentní. Konkludentní souhlas v podstatě znamená, že byť nic neříkáme, naším chováním dáváme najevo, že souhlasíme. Jako příklad si můžeme uvést situaci, kdy se dostavíme k odběrů krve, a v odběrové místnosti natáhneme ruku a dáme tak možnost sestře, aby nám krev odebrala. 

Samozřejmě ne v každé situaci a u každého zákroku je vhodná ústní či dokonce konkludentní forma souhlasu a obecně by mělo platit, čím závažnější zákrok, tím přísnější forma, tedy ideálně písemná. Písemná forma souhlasu je navíc nutná v případech daných zákonem, jako například u transplantace, umělého přerušení těhotenství, sterilizace, zákroku, který nevyžaduje náš zdravotní stav, u asistované reprodukce, nebo třeba u odběru krve, který je však učiněn za účelem výroby transfúzních přípravků a krevních derivátů. Je však vždy nutné rozlišovat souhlas pacienta s výkonem a souhlas s hospitalizací. Souhlas s hospitalizací musí být vždy písemný.

Situace bez udělení souhlasu

Pacient však někdy nemusí být k udělení souhlasu způsobilý a za pacienta může dát souhlas i někdo jiný, pokud jej tedy pacient sám dát nemůže, nejde o situaci, kdy se postupuje bez souhlasu a je to osoba, kterou určil dříve pacient. Pokud žádná taková osoba není, postupuje se v pořadí manžel/ registrovaný partner, rodič, jiná osoba blízká. 

Bez souhlasu je možné zdravotní péči poskytovat jen tehdy, pokud se jedná o péči neodkladnou a pokud zdravotní stav pacientovi neumožňuje vyslovit souhlas či se jedná o léčbu vážné duševní poruchy, jejíž neléčení by s největší pravděpodobností vedlo k vážnému poškození zdraví pacienta. 

Poskytování péče nezletilým pacientům

Samostatnou otázkou je poskytování péče nezletilým pacientům. Rovněž dítě by mělo být přiměřeně svému věku informováno o svém zdravotním stavu a má právo se na zdravotní stav dotazovat. Dítě má také právo na vyslovení souhlasu s poskytováním zdravotní péče, pokud se jedná o zákrok, ke kterému je již dostatečně rozumově a volně vyspělé. Dítě má samozřejmě také právo na přítomnost svého zákonného zástupce (např. rodiče). 

Důležitým právem nezletilého, který je již starší 14 let, je nedat souhlas se zákrokem, resp. i pokud by na tomto trvali jeho rodiče, nezletilý v tomto věku již může zákrok odmítnout. Rodiče pak mají možnost žádat o souhlas soud. Stejně tak pokud nezletilý na zákroku trvá, ale rodiče souhlas udělit nechtějí a tento zákrok nezanechává trvalé nebo závažné následky, lze zákrok provést se souhlasem soudu. 

V případě, kdy je nutná hospitalizace, je tedy také nutný souhlas pacienta. Jsou však i situace, kdy souhlasu není potřeba. Hospitalizace bez souhlasu pacienta je možná pouze za předpokladu, že tento souhlas je vyloučen pro stav pacienta (intoxikace, bezvědomí, atd.), hospitalizace je nařízena soudem, ohrožuje-li pacient bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak a pokud se jedná o onemocnění, u kterých je léčení nařízeno. 

Pokud je pacient bez souhlasu k hospitalizaci přijat, je nutné do 24 hodin tento stav nahlásit soudu, který zahájí detenční řízení, pacientovi bude ustanoven opatrovník, pacient bude vyslechnut (pokud je to možné), stejně tak budou vyslechnuti lékaři a následně bude rozhodnuto, zda je hospitalizace zákonná, zda tedy může pokračovat. 

Pacient, který je hospitalizován bez svého souhlasu, má právo na vysvětlení důvodů pro hospitalizaci, má také právo nechat se vyšetřit nezávislým lékařem. 

Jsou pak také situace, kdy je někomu nařízeno ochranné léčení, a to buď v ústavní nebo ambulantní formě. K tomuto dochází tehdy, pokud byl pachatel trestných činů shledán nepříčetným, či případně zmenšeně příčetným a jeho pobyt na svobodě by byl bez léčby nebezpečný pro společnost. To je však již lehce odlišné téma. 

Závěr

Nyní tedy již víte, že lékaři mají povinnost Vám poskytovanou péči vysvětlit, zodpovědět Vaše dotazy a Vy máte právo zákrok či léčbu případně odmítnout. Rozhodně by poskytování lékařské péče nemělo spočívat v tom, že Vám lékař nadiktuje, jak bude léčba probíhat, a co vše bude potřeba učinit. Jako pacient máte právo požadovat veškeré relevantní informace a svobodně se rozhodnout, zda za těchto okolností léčbu postoupíte.